...just lovely poodles
PsInfo > Suisse Blog > Čoko/Sýr

Na hlavní stranu Suisse Blogu >>>

Čokoláda a Sýr

Tvrdí se, že češi vypijí na celém světě nejvíce piva; Francouzi vypijí na celém světě nejvíce vína. A Švýcaři zase snědí nejvíce čokolády. Je krásné, když každá země dojde některému prvenství. Tato myšlenka mne napadla, když jsme navštívili na doporučení známých výrobnu čokolády Cailler (čti kajer). No a exkurzi jsme si rozhodně nenechali ujít. :-)

La maison Cailler Chocolaterie

Vstupné na expozici začínající historií přes návštěvu výrobny čokolády a také ochutnávku je 10 CHF (cirka 200 Kč). Očekávali jsme, že podobně jako na zámcích a hracech, že i zde bude naše skupinka mít soukromého průvodce. Chyba lávky, celý zvukový doprovod historické sekce je pouštěn z audio zařízení.
Ještě než se vrhnu na prohlídku samou, musím pochválit paní hostesku u prodeje lístků. Když nám je prodávala, ptala se nás, odkud vlastně jsme. Naše odpověď:"Z Čech" ji nijak nevyvedla z míry (asi si dělají statistiku návštěvnosti), ale navíc nám dokázala popřát "Dobrý den" a říci "Děkuji" v našem rodném jazyce. Tato malá pozornost nám velmi udělala radost.
Historická část je braná od dob aztéků přes dovezení čokolády do Španělska, odtud se dále dostala do Francie a zbytku Evropy. Ke Švýcarům se tedy dostala také později, ale ty jako první napadlo ji spojit s mlékem a vyrobit první tabulku čokolády, jak ji známe dnes. Historická část pokračuje přes založení továrny, fúzi s Nestlé až do dnešních dob.

Tím, že prohlídka není s průvodcem, dává návštěvníkovi poměrně velkou volnost při druhé části - návštěvě továrny samé, se zaměřit na to, co ho zajímá. Má možnost se vracet na místa, která chce vidět znovu, všechny texty jsou uvedeny francouzsky, německy a anglicky a můžete tu strávit kolik času chcete. A ukázka výroby malých sérií čokoládek také není od věci. Konečně alespoň víme, jak se vlastně vybábí takové ty obalované (vícevrstvené) čokolády.
Před vchodem do degustační místnosti jsme se také měli podělit o své dojmy, kdy si nejlépe vychutnáme čokoládu. Z odppovědí toho dne jsme zjistili, že před námi navštívili továrnu tři skupinky čechů a také jednu moraváci (ti neuvedli, že jsou z Čech, ale z Moravy :-) ). K tomu mohu jen podotknout, skutečně mezinárodní zájem...
Degustační místnost nás nejprve na panelech informovala, jak a co máme poznávat na svých chuťových buňkách, že existují kvalifikovaní ochutnávači a degustátoři (musí to být skutečně práce - koníček, jinak se to asi dělat nedá) a vzhůru do samostatné zkušenosti. K ochutnání jsou všechny druhy, které Cailler vyrábí, rozhodně neodcházíte s prázným žaludkem a každý tam nejde to, co mu chutná nejvíce.
Tím exkurze končí - nahnáním mírně přejedlých (a nebo hodně přejedlých) lidí do podnikové prodejny. Vskutku dobře vymyšleno. Je zde ještě odbočka do kuchyní, kde pod dozorem cailler kuchaře lidé pečou své dobroty, ale na toto se musíte předem objednat. A navíc, když jsem tak pozorovala ty slečny a paní, které přesně věděly, o co se snaží a šlo jim to od ruky, asi bych si mezi nimi připadala nepatřičně.
U výlezu byla naštěstí pro nás info tabule zvoucí na další zajímavosti regionu, díky tomu jsme mohli navštívit také sýrárnu, o které jsme nevěděli.

La maison du Gruyere

Zda Švýcaři také zkonzumují nejvíce sýra na světě, to bohužel náš průvodce továrnou zamlčel. Inu, průvodce byl také elektronický (ale k dostání byl český překlad, toho si velmi ceníme), ale rozhodně upovídaný. Jmenovala se Cherry, ne podle barvy, ale podle ročního období, kdy se narodila a byla to kráva...
Poznali jsme spoustu vůní různých kytiček a bylin, které potom můžete rozpoznat v chuti sýra, viděli výrobu skutečně od začátku až do konce. Konec je docela inspirující, obzvláště pro "mléčné červy a sýrožrouty" (mého manžela Honzu), když vidíte ty dlouhééé regály, kde zraje a zraje sýr... (Sejraaaa, spousta sejrraaa :-)) ).


Nedaleko od sýrárny Gruyere leží také stejnojmenné městečko s velmi osobitým a nádherným hradem. Jeho krásy jsme si bohužel moc neprohlédli, protože dovnitř nemohli pejskové. Nicméně, alespoň zahrady jsme si prošli, viděli krásná panoramata, dvě svatby (asi je místo velmi populární), nechali se několikrát vyfotit (teda naši chlupáči), na oplátku jsme zase fotila já, prostě krásný den se spoustou zážitků.

Terka V., 12.6.2011