Novoroční bum bum!

Letošní Vánoce a Nový rok jsme se rozhodli strávit ve Švýcarsku. Jednak ty české už známe, jednak jsme byli zvědaví na ty místní a jednak pár našich kamarádů byl zvědavý s námi...

A pokud jste náhodou zvědaví taky, tak vězte, že jste o moc nepřišli - alespoň v téhle oblasti ne. O celé zemi mluvit rozhodně nemohu, už proto, že o pár (desítek) kilometrů dál či přes jezero je už vlastně úplně jiné Švýcarsko, neboli kanton.

V našem domě se však Vánoce poznají vyzdobeným vchodem a každými dvěřmi do bytu. Všude visí (tedy je zavěšen) nějaký ten věnec nebo vánoční trpaslík či dokonce sám Père Noël, neboli místní obdoba našeho Ježíška, ovšem zde spíš podoben zámořskému severoamerickému vousatému představiteli Vánoc v červeném hábitu.

Stromečky se zdobí a rozsvěcují, zkrátka jako u nás, snad jen s tím rozdílem, že obchody všeho druhu vám Vánoce vnucují výrazně méně než u nás, což považuji za plus. A jelikož se místní docela vyžívají ve světýlkách a blikátkách všeho druhu, je většina domů ošperkována právě takhle. Od celkem decentních a vkusných ozdobení až po pompézní světělné girlandy přes několik pater asi dvanáctipatrového paneláku, připomající cirkusový stan, co visí na domě ob jeden dům od nás.
(P.S. Díky tomu jsem přišel na to, že taky máme na balkóně zásuvku, což je docela praktické :-).)

S oslavou nového roku je to ovšem jiná. Po zajímaném každodenním vánočním světelném představení by člověk čekal podobný zážitek poslední den roku, který přímo vybízí k odpálení ohňostrojů, rachejtlí a vůbec všemožných pekelných a efektních zařízení; v kraji poblíž švýcarské oblasti Champagne, kde dělají švýcarskou obdobu slavných francouzských bublin (mimochodem docela dobrých) by jeden čekal novoroční "multibum" špuntů a bujaré oslavy, minimálně dosahující pompy a veselosti místního vinobraní. Namísto toho (alespoň tento rok) se ozvalo jen sporadické bum prsk prásk a několik dalších zvuků, které nejvíce připomínaly bušení vařečkou o hrnec, v celkové délce asi pět minut. A několik výkřiků uááá.

Přes jezero se už trochu vytáhli; tam byl jeden ohňostroj vidět a jelikož je to přes vodu dobrých osm kilometrů vzdušnou čarou, mohl docela stát za to. Ale když vzpomenu na ohnivé efekty českých ohňostrojů v Praze, či pro lepší srovnání v Kutné Hoře, která je prakticky stejně velká jako Neuchâtel, tak slovy mé chemikářky ze střední "teda nic moc - a spíš nic, než moc".

Tak ale nevím, třeba je to jen nějaký místní zvyk, omlátit vařečkou hrnec, přiškrceně zařvat uáá a zalézt spořádeně do postele. Snad jsme jenom propásli gigantickou veselici na druhé straně kopce. Nevím, asi se na to zeptám místních a na francouzštině, jak to tedy letos bylo. Ale tak jako tak, všem vám přeji dobrý a v mnoha ohledech lepšejší a šťastnější rok 2010, respektive aby se nám jej podařilo si takový udělat, když už je to jen a jen na nás :-).

P.S. Ještě drobná o těch francouzských a švýcarských bublinách; chutnají úplně jinak, než naše české šuminky. Nejenže mají někdy téměř poloviční obsah alkoholu než ty české, ale i chuť je kolikrát jaksi jemnější. Oproti místním naše bubliny občas připomají spíš pokus pustit sifonovou bombičku s oxidem uhličitým do lahve vína a rovnou naservírovat...

P.P.S. Všem ještě jednou bum prásk prsk hvízd prásk beng bum bum hvízd prsk hurááá prásk buch prsk prásk bum bum buch hurááá prásk supér nový rok! :-)