...just lovely poodles
PsInfo > Na světovku do Švédska (1. část)

Na světovku do Švédska

a co se při tom dá zažít

Na světovou výstavu psů do švédského Stockholmu (malá poznámka ke švédským názvům) jsme se vypravili tentokrát beze psí společnosti (byť ne tak docela) a tak jsme mohli vcelku v klidu "na divoko". A abychom nejezdili pořád stejně, zvolili jsme cestu tam bez trajektů, tedy přes Německo a Dánsko, přes dva velké mosty.
Více o jiné cestě v článku
Autem do Švédska a v něm >>>
V krátkosti jen zmiňme, že je to cesta schůdná (resp. sjízdná), ale vcelku dost dlouhá (do Stockholmu cca 1800 km).
Více o cestě po mostech v článku
Autem do Švédska a v něm II >>>
Nicméně oba velké mosty jsou skutečně mohutnými stavbami, které ve většině suchozemců zanechají značný dojem...

Cestou necestou

Tykarpsgrottan - dvanáct metrů pod zemí

Ještě než se pustím do něčeho dalšího, nedá mi to nezmínit se o jedné z mnoha zajímavostí jižního Švédska. Poblíž města Hässleholm se nachází menší vesnička Tykarp a v té - deset čtverečních kilometrů podzemního labyrintu, kde se dříve také těžil kámen. Dnes je část komplexu přístupná s průvodcem a prohlídka je to rozhodně zajímavá. Nejnižší přístupné místo (kvůli úrovní spodní vody) je dvanáct metrů pod zemí. Dříve se zde těžil kámen, bloky velké zhruba kubický metr se získávaly jednoduchým nářadím někdy od 16. století. Dnes se zde pořádají slavnosti a dokonce i svatby. A žije zde také tuším 12 z 18 druhů netopýrů Švédska (samozřejmě v jiných částech komplexu)... Prohlídka se zajímavým komentářem rozhodně nevšední zážitek. Jen pozor na hlavu...

Od Nyköpingu na sever

Nyköping se nalézá něco přes sto kilometrů od Stockholmu. My jsme sem přijeli s nepřeslechnutelnou famfárou díky nalomenému výfuku (čímžto jsme připomínali spíše turbovrtulový aeroplán než co jiného - situaci zlepšila kovová páska, kus drátu a trocha šikovnosti) a odjížděli ve společnosti velmi příjemných manželů Luksíkových, majitelů sympatického boxera Paddyho od Stříbrňáku (ten plně vyvrátil moje naprosto zavádějící předsudky k tomuto plemeni jako k nedůtklivým psům svou přátelskostí a inteligencí). Také jsem netušil, že je velkým milovníkem vody, což se ukázalo na břehu Baltu v rezervaci Stendörren. Nikterak neváhal ráchat se v mořské vodě kdy jen to bylo možné. Nutno podotknout, že nebyl zdaleka sám, komu se líbilo na skalnatém pobřeží a ostrůvcích u sluncem zalitého moře.

Jistou shodou náhod jsme nakonec nocovali v Zahradě královny Viktorie zámku Nynäs na mořském břehu. Po dobré večeři v malé pizzerii v blízkém městečku (malá vsuvka o globalizaci...) příjemná, až romantická tečka...

O výstavě - 2. část článku >>>