Akční pohoda ve Větřkovicích

Tropická vedra dorazila do Čech. V±ichmi kdo· mají pejsky se uchylují k venčení brzy ráno a nebo pozdě večer, aby své chlupáče příli± netrápili. A my v takovém parnu vyrá·íme na moravu do Větřkovic. Prvních hodina půl v autě opravdu nestála za mnoho, ale natě±ené výrazy na±ich pudlíků vzadu hovoří za v±e - bude se něco dít!!!

A taky ·e dělo. Větřkovice, malá to vesnička v opavském okrese se stala na±im útoči±těm před nudou a v±edními starostmi. Abychom umocnili ná± zá·itek, projí·díme tuto vesničku kří·em krá·em, proto·e samozřejmě nemů·eme najít agility kemp, kde se víkend s pudlem koná. Nakonec opět nezbylo ne· se zeptat domorodců. V pátek jsme se tedy ubytovali a trochu si popovídali s ostatními. Některé u· známe, jiné teprve poznáváme. Spát se jde tradičně a· kolem půlnoci. V·dy¶ zítřej±í program začíná a· po desáté hodině.

Ráno u· samo o sobě bylo velmi parné. Je±tě před začátkem ukázky střihu pejskové dovádí v trávě a někteří se u· nemohou dočkat odpoledne a zabíhají si překá·ky agility u· od rána (třeba jako Sylva :-) ).V průběhu dopoledne je teplo je±tě teplej±í a pejsci postupně sami vyhledávají stín.

Na±těstí ukázka střihu není moc dlouhá a část posluchačů se po hlavní ukázce rozhodla nechat vydovádět své pesjsany v nedalekém rybníku. K těmto jsme se přidali i my. A na±e aprikotí veverky si vodu docela u·ili. Tedy kdy· jsme je donutili si do ní vlézt. Byla to jejich první zku±enost a proto nedůvěra zpočátku byla silněj±í. Kiarce a Bedřichovi se ale voda opravdu zalíbila a u·ívali si ji plnou psí tlamou - jak jinak byste chtěli ve vodě chytat míček. :-)

Při cestě do kempu na±e veverky hodně zlobili králováka Bedřicha, který má trochu sklony k pasení a dr·ení stáda pohromadě. Neustále mu rozpustile lítaly kolem. A to bylo na Béďu příli±. Na±těstí si to jako rozumný královák nechal vysvětlit a nikomu se nic nestalo.

Po obědě nastala pravá ji·anská siesta. Sluníčko nemilosrdě pra·í a honit pejsky po překá·kách je rozhodně nesmyslné. Proto se povídá, odpočíná, če±e, někteří propadají panice při učení na státnice,... Prostě docela fajn odpoledne. V podvečer konečně do±lo na aktivitu. Poslu±nost mne osobně velmi zaujala a byla předvedena opravdu ±pičkově. Trochu se nepovedlo hlídání předmětu, ale my nejme přísná porota a rozdováděný Armian se nám líbil. A ·e svěřený batoh nakonec neuhlídal myslím nikomu nevadilo.
Ukázka flyballu a agility byla rozhodně na úrovni. Po ukázce jsme si mohli oba sporty vyzkou±et a to teprve začala legrace. Mnohdy ani paničkové či paničky nestačili valit oči, co v±echno jejich pejsci dovedou. Tedy alespoň u nás to platilo. Betynka si u·ila rozběhy ve flyballu a k shootu se tradičně odmítala přiblí·it. Amanda a Eli±ka jakbysmet. Amanda i Eli±ka se ale dokonale vyblbly na překá·kách agility. Obě zvládly s cizí pomocí zaběhnout tunel a Amanda to dokonce pod Honzovým vedením dotáhla tak daleko, ·e ho na povel proběhla sama. Eli±ka se poprve seznámila také s kladinou a celkem se jí libilo chodit po ní. Zvlᱶ za hojného dávkování pi±koty. Potom u· na kladinu lezla sama a čekala, kdy dostane ·lutou dobrůtku. Amanda ji· kladinu zná (sice v men±ím provedení), tak·e ji nedělala problémy ale Betynka, na±e citlivá du±e se odmítala u· jen přiblí·it k tomuto pekelnému nástroji. Nato· na něj polo·it packu. To ·e ji zná a nemá problémy ji přeběhnout se ji asi vykouřilo z hlavy. Inu na±e blondýna. :)

Po tak vydatném pohybu jsme dali pejsky spát do chatek, rozdělali oheň a tě±ili se na opečené dobrůtky. A ty taky byly. Párky opečené nad ohněm mají své osobité kouzlo a ta chu¶! Tě·ko se to popisuje. Myslím, ·e to patří k pravým gurmánským zá·itkům (v±em kuchařům se omlouvám, ·e nedoká·eme docenit jejich kvality a urá·íme je něčím tak primitivním ;-) ). Postupně nám také rozmrzlo nalo·ené maso, které jsem strčili do chladničky a ono tam stejně jako ostatní potraviny prostě zmrzlo. Ale bylo opravdu výborné. K dobrotám jsem je±tě popíjeli moravská vínečka a také jedno ostravské. Povídalo se jak jinak ne· o pejscích a bylo to rozhodně zajímavé. Postupně se z kempu začaly vyluzovat zvlá±tní zvuky - to se pejsci závisláci do·adovali svých panečků. Inu z některých chatek se ozývalo ±těkání, z té na±í prý dupání. Kdy na±e veverky dupaly v±i silou na dveře, aby se dostaly ven. Proč jen my máme v·dycky něco zvlá±tního.

Neděle byla soutě·ní. Závodilo se ve flyballu, agility, chytání míčků, běhu za panečkem a hledání olomouckých syrečků. Můj favorizovaný tým - Honza a Amanda - nakonec nepředvedl přesvědčivý výkon a dopadlo to tak, ·e Amanda zbaběle utekla a rozhodně nechtěla soutě·it. Inu ka·dý má svůj den. Obdobně na tom byla Eli±ka. "Ten strejda, který mě dr·í, se mi nelíbí a dnes k němu rozhodně nepůjdu!" To bylo její motto, proto z flyballových rozběhů nebylo nic. Ty nakonec zaběhla jen Betynka - tedy z na±ich aprikotek. Naprosto famózní výkony podávali v±ichni ostatní ale hlavně Sylva s Kiarkou. Jsou to holky moc ±ikovné.
V agility byl trochu problém s královákem Bedřichem. U· včera se mu nechtělo do tunelu a dnes to bylo snad je±tě hor±í. K vidění byla také ukázka duo běhu pejsků s jednou paničkou a v±ichni tři zaběhli, pro ně něco tak triviálního, na jedničku. Ka·dý máme jiná měřítka. A zatímco my jsem byli rádi, ·e aprikotky vlezou do tunelu, jiní si troufnou i na takovéhle vychytávky. Přesto·e Vlaďka se ujala funkce přísné rozhodčí, i na Basinku si na±la čas a agility spolu také zaběhly.
Následovaly disciplíny méně náročné pro pejsky i pánečky. Tedy běh přes překá·ku k pánečkovi a chytání míčků v letu. Asi nejvíce oblíbenou disciplínou mezi pejsky ale bylo vyhledávání olomouckých syrečků. Vlaďka nejprve obe±la v±echny pejsky a dala jim dobrůtku ochutnat - čím· si získala nehynoucí přízeň na±í Betynky. Ta potom nehledala na zemi ukrytý syreček, ale rovnou se vydala k ní, tedy, přímo se k ní nad±eně hrnula. Nakonec ale s mojí pomocí ukrytou dobrůtku na±la. Výkon který mne nejvíc zaujal (z na±ich holčiček) tentokrát pochází od té nejmlad±í. Eli±ka nejen·e nemá vůbec ponětí, co je to stopování, také vůbec nechápala, proč panička, tedy já, skoro lezu po zemi a jí ukazuji k zemi. Ale prý doufá, ·e se to dá léčit. Kdy· u· byla na krok od schovaného pokladu konečně zavětřila. Nejprve nevěřícně, potom s vět±ím nad±ením. Ov±em rychlost, se kterou se na odměnu vrhla byla tak vysoká, ·e ani já, ani Vlaďka ani kameramenka jsme nestačily zaregistrovat jak. Ale najednou byl celý balíček syrečků u ní v tlamičce a asi by ho snědla i s papírem, kdyby se mi ho nepodařilo zachránit.

Vyhla±ování výsledků bylo pro mne velkým překvapením. Ani tak ne, kdo vyhrál, ale ú·asná atmosféra, ve které se neslo. My v±ichni jsme se za ten víkend dobře poznali a rozhodně jsme to vítězům přáli. Asi je to také tím, ·e jsme měli ±anci výkony ostatních vidět. Stejně jako to, ·e ·ádný začátek není jednoduchý. To, ·e se Betynka i Amanda umístily bylo pro mne trochu ±okující, ale jsem ráda, ·e i my máme trochu ±ikovné pejsky.

Ráda bych poděkovala Vlaďce Jasníkové za organizaci tohoto super víkendu a v±em pejskům i lidíčkám za příjemnou a pohodovou atmosféru po celý víkend.