...just lovely poodles
Naše feny > Bigemina's Niki Pohjoinen Tähti (Niki)

Bigemina's Niki Pohjoinen Tähti (Niki)

Švýcarský Junioršampion, KCHP Mladý šampion, KPaCHP o.s. Mladý šampion, Český Junioršampion

Rumunský šampion, KPaCHP o.s. klubový šampion, Český šampion, Švýcarský šampion, Český Grandšampion, Francouzský šampion, Německý šampion, Interšampion (C.I.B.), Slovenský šampion, Maďarský šampion, Polský šampion

NW-NZ (vyhledávání v přírodních terénech), NW-WZ (vyhledávání ve vodních terénech)


otec: EE-JCH LV-JCH - EE CH - FI CH TLNW-12 Nutlee Ennis Del Mar (foto)
matka: FI/EE/LV Int.CH Felicia Greyfun Teschiro

Galerie Niki >>>
Rodokmen >>>
Výstavy, Sport a Tituly >>>

štěňata Niki:  vrh L >>>

Střední černá fena, narozena 13.11.2013

Koeficient příbuzenské plemenitby: Fx = 0,03 % (Podle Wrightova vzorce)

Zbonitována: 1.11. 2015
Výsledek bonitace: Chovná
Výška/Délka: 45/47,5 cm

DNA profil
Vyšetření luxace pately (PL): 0/0
Vyšetření dysplazie kyčelního kloubu (DKK): B/B
Vyšetření dysplazie loketního kloubu (DKL): 0/0
Oftalmologické oční vyšetření: Negativní 08/17 - 08/18
Test barev: at/at    Kb/ky    B/bc    E/e    D/D
Von Willebrandova nemoc, typ I (vWD I): N/N, Mutace nebyla detekována
Vyšetření OptiGen (prcd-PRA): A po rodičích (Normal/Clear by parents), certifikovaná
Osteochondrodysplazia (OC): Homozygotní, wild type (NORMAL/CLEAR)

Naše černá perla, severní hvězda Niki. Tak se jmenuje v překladu z finštiny její jméno. Domácky je to Niki, Nikitka, plyšáček a vlezlo. Čekali jsme na ni velmi dlouho, na pokračovatelku naši milé Betynky. A najednou byla tady. Už odmalička váhově a výškově vyčnívala nad své bratry, takže jsme si domů odváželi malé slůně. Ale překvapivě Bimbo ji neříkáme, je to náš mamutek. Samozřejmě myšleno jen v dobrém. Je prostě trochu větší a co? Nikdo nejsme dokonalý.

Niki miluje intenzivní pohyb, ráda s někým běhá a dovádí. Ideální dvojku potom tvoří s Bésulkou. I když v teplejších obdobích roku Bésulce nestačí. To ji ale nevadí. Na procházkách miluje písek a písečné pláže. Když už není písek, tak alespoń lítání v čerstvě zoraném poli nebo nějaké blátíčko. Prostě ideální výstavní pudl, snadný na udržení v čistotě ;-). V lese se potom ráda válí ve spadaném listí. Vždy mě znovu překvapí, když ji vidím spokojeně se rochnit, že domů tyhle své poklady v srsti nikdy nepřinese. Většinou už v lese z opadají. Co považuji za velikou výhodu, Niki neloví. Když už, tak maximálně kamarádku Bésu nebo naši seniorku Lilu, pokud někam odběhnou a Niki je nestačí následovat okamžitě. Ale divoká zvěř ji nechává celkem lhostejnou.

Její potřeba pohybu nás přivedla ke cvičení agility. To se najednou z poměrně klidného pudlíka stane nahypovaný šílenec, kterému stačí říci: "Niki běž" a už letí parkurem. Nejdříve začínala běhat se mnou, ale brzy se ukázalo, že mám trochu problém ji uběhnout. Potom v těhotenství jsem ji vůbec nestačila, proto výcvik agility přešel na Honzíka, který ji stačí. A zatím to tak zůstalo. Snažím se jim pořídit nějaké to video, jak jim to spolu jde, pár jich tady sdílím níže. Běhy zatím nejsou sto procentní, ale velmi se oba dva zlepšují.

Mimo řádění venku na procházkách a vlažnému (1 x týdně a pouze od jara do podzimu) výcviku agility se s ní věnujeme také výstavám. Má velký handicap ve své výšce, ale i tak se líbí a pár šampionátů si už vyběhala. Péče o její černou srst je poněkud odlišná od našich aprikotích holek, ale i to jsme zvládly. I když období výměny dětské srsti za dospělou spojené se zvýšenou tvorbou mucků bylo vysloveně za trest pro nás obě.
Co ještě napsat o našem plyšáčkovi a vlezlovi? To jsou další dvě přezdívky, které od nás obržela. Plyšáček se vysvětluje snadno; miluje plyšové hračky a ráda je nosí v tlamě. Přinese hračku, když se chce mazlit, když chce něco dobrého (to říkáme, že vyměňuje plyšáka za jídlo), když má pocit, že se na ni zlobíte. Potom u přinášení i zkroušeně píská, aby dala najevo, že ji to je líto (z výcvikového hlediska je to samozřejmě nesmysl, ale člověk neodolá tomu polidšťování :-) ). Vlezlo souvisí s její zvýšenou potřebou se mazlit. Pokud člověk sedí a něco dělá, tak alepsoň příjde s nezbytným přívěškem plyšáčkem a podrbej mne na hlavě. U Honzíka se ráda chová v náručí, to zbožňuje (u mě jsme to kvůli těhotentsví úplně odladily, protože to by nešlo a už to tak zůstalo donynějška). Když sedíme na gauči nebo na zemi, příjde a sedne si poblíž nebo na klín a slastně se nechává drbat.

Zkrátka je to naše zlatíčko, které naprosto zbožňujeme. :-)

TePe 13.05.2016