Happyness Braunkönigin

Hepuška v roce 2007

Aby to nevypadalo, že Hepuška je pro nás uzavřená kapitola, nabízím Vám nyní přiblížení jejího soukromí. Tedy žádná výstava ani žádná štěňátka. :)

Hepuška je veliký skokan a svého až nadpřirozeného talentu hojně využívá. Vyskakování do náruče zvládá s přehledem stejně jako skok přes cokoli. Na jaře a v létě máme k dispozici hasičské překážky, na kterých zde dobrovolní hasiči cvičí a připravují se na závody. Tyto také využíváme. S kladinou si Hepuška poradila naprosto bravurně a za dobré slovo a pochvalu se po ní prohání sem a tam. Velmi mne překvapila, když začala na kladinu vyskakovat i ze strany (tj. z té strany podél které psovod běží, když vede psa přes kladinu). Proto nebylo daleko od nápadu poslat Hepušku na bariéru (tj. 1,6 m vysoká překážka). Podotýkám, že ji zvládá sama o své svobodné vůli a bez nucení. Mnozí mi to asi nebudou věřit, ale i takovou překážku dokáže střední pudl bez problémů překonat. Pravdou je, že na první dva pokusy jsme ji trochu pomáhali, ale ty ostatní zvládla už sama.

Hepušku se snažíme brát s sebou i na jiné akce, jako byl například střihačský kurz v Křeseticích a nebo výlet na východočeské hrady Potštejn a Litice. Doufám, že i v příštích letech se budeme moci s Hepuškou účastnit i jiných akcí, které ji budou bavit a užije si při nich i spoustu pohybu. Již loni s námi měla jet na flyballový víkend místo Amandy, ale hárání nám trochu překazilo plány. Hepuška sice není tak náruživý aportér jako je Betynka, ale velmi ráda a ochotně nosí paničce (tedy mé osobě) míček, protože miluje, když ji pochválím. To je pro ni ta největší odměna. Je mi trochu líto, že jsem se s Hepuškou neměla čas věnovat agility. Myslím, že by ji to velmi bavilo a vlohy k tomuto sportu rozhodně má.

Hepuška se mi také stala učebním materiálem, na kterém se učím stříhat. Ale zatím je to trochu jako na houpačce. Jednou dole, jednou nahoře. Doma sice tvrdí, že je to vždy lepší a lepší, ale myslím, že cesta ještě bude dlouhá. :)

---